Čemu věříme
Věříme
- věříme v jednoho Boha – Otce, Syna a Ducha Svatého - Stvořitele celého vesmíru a všeho živého (Mt 28:19; Gn 1:1, 21, 27)
- věříme, že celá Bible je pravdivé a Duchem svatým inspirované Boží Slovo, bezchybné a autoritativní Boží zjevení člověku o životě víry a o věčnosti (2Tim 3:16-17; Luk 21:33)
- věříme, že Pán Ježíš Kristus je Bohem a věčným slovem Božím, byl počat z Ducha Svatého, narozením z panny se stal člověkem, byl ukřižován, zemřel a po třech dnech byl vzkříšen, vstoupil na nebe a nyní sedí po pravici Boha Otce a zůstává živým a pravým Bohem a člověkem (J 1:1,2,3,10; Mt 1:20; Mt 17:9; Žd 1:3; 1Tm 2:5; 1J 5:20)
- věříme v osobní spasení a znovuzrození věřících, skrze prolitou krev Ježíše Krista, z milosti, ne z dobrých skutků naší spravedlnosti (Mk 16:16; J 3:3; 1P 1:23; 1J 5:11,13; Žd 9:14; Ef 2:8-10)
- věříme v posvěcení skrze Slovo Boží a Ducha Svatého a v osobní svatost a čistotu srdce i života (Sk 20:32; 2Te 2:13; 1P 1:15-16)
- věříme v Boží uzdravení skrze víru ve jméno Ježíše, a že uzdravení je již zahrnuto ve vykoupení (Sk 3:16; Iz 53:5; Jk 5:14-16)
- věříme v křest ve vodě a v křest v Duchu Svatém jako v odlišnou zkušenost po novém narození, věříme v mluvení jazyky tak, jak nám Duch Boží dává mluvit, a věříme, že toto vše je dostupné i dnes pro každého věřícího (Sk 2:38; Sk 8:15-16; 1Kor 14:5)
- věříme v evangelizaci a misionářskou práci ve shodě s křesťanským pověřením k činění učedníků a zakládání místních církví (Mt 28:19-20; Mk 16:15-20; Sk 14:23)
- věříme ve vzkříšení z mrtvých a vytržení živých, ve věčný život spasených a věčný trest zatracených dle Božího slova (1Kor 15:51; 1Tes 4:13-18; Zj 20:12-15)
- věříme v křesťanskou naději – v osobní návrat Pána Ježíše Krista na tuto zemi v blízké budoucnosti a v Boží a Kristovo věčné království (Zj 20:4-6; Jk 5:8; 1Kor 15:23-28)
Jak můžeš získat odpuštění hříchů a jistotu věčného života?
Každý z nás zhřešil tím, že nežije podle Božích plánů s člověkem. Ježíš na sebe vzal trest za naše hříchy. Fyzickou smrt na kříži a duchovní zavržení do pekla. Skrze to, že prolil na kříži svou krev, dal každému člověku možnost amnestie před Božím soudem. Kdo věří v Kristovu smrt a v to, že Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, má život věčný a nebude již Bohem odsouzen. Bude přijat do Boží věčné rodiny jako Boží syn či dcera.
Každý, kdo tomu uvěří celým srdcem, řekne to v modlitbě před Bohem, vyzná Ježíše jako Spasitele a Pána svého života a pozve jej do svého srdce, zažije nové narození. Získá tím jistotu odpuštění svých hříchů, smíření a živý vztah s Bohem, jistotu, že jej Bůh již nikdy nezavrhne, ale že s ním bude žít navěky. Získá autoritu Božího dítěte a vyslance na této zemi.
1) Bůh tě vroucně a upřímně miluje a nabízí ti dokonalý plán pro tvůj život jako dítěte Boží královské rodiny. Bůh nám dokázal a prakticky projevil svou lásku svou obětí na kříži.
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." (Jan 3,16)
Boží plán
Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti". (Jan 10,10)
Ježíš chce dát člověku plný, hojný smysluplný život. Proč však hodně lidí nežije v hojnosti ale v utrpení?
2) Člověk je hříšný a oddělený od Boha. Proto nezná a neprožívá Boží lásku, zaopatření ani Boží plán pro svůj život. Místo toho je ovlivňován ke zlu.
Každý člověk je hříšný, i když nevykonal zjevnou špatnost nebo trestný čin.
„Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy." (Římanům 3,23)
Člověk byl stvořen k tomu, aby žil jako královské dítě ve společenství s Bohem. Rozhodli jsme se však žít podle svých vlastních představ, nezávisle na Bohu. Tím byl náš vztah s Bohem přerušen. Ať člověk proti Bohu bojuje, nebo je k Bohu lhostejný, nebo se snaží věřit "svým způsobem", vždy je to projev hříchu, který se míjí s Božím plánem pro každého člověka.
Člověk je oddělen od svatého Boha hříchem
„Mzdou hříchu je smrt..." (tzn. duchovní smrt, věčné zavržení a oddělení od Boha). (Římanům 6,23)
Tento obrázek znázorňuje, že Bůh je svatý a člověk je hříšný. Hřích tvoří překážku oddělující člověka od Boha. Šipky znázorňují snahy některých lidí dosáhnout u Boha odpuštění a přijetí vlastním úsilím, např. dobrým životem, filosofií či různými dobrými skutky. Nic z lidských snah však problém hříchu nevyřeší ani nepřekoná tuto propast.
Lze nějak tuto propast překlenout?
3) Ježíš Kristus je jediným Božím řešením problému našeho hříchu. V něm můžeš poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život i pro věčnost.
Ježíš za nás zemřel a byl pohřben...
„Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní." (Římanům 5,8)
…ale byl vzkříšen z mrtvých...
„Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Potom se ukázal více než pěti stům bratří najednou." (1. Korintským 15,3-6)
...a je jedinou cestou k Bohu, k našemu nebeskému Otci
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14,6)
Tento obrázek znázorňuje, jak Bůh překlenul propast, kterou nás hřích od Boha odděluje. Poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby zemřel na kříži místo nás, aby skrze svou prolitou krev zaplatil za naše hříchy. Někteří lidé si myslí, že všechny víry jsou správné a že všechny snahy o dobro vedou k Bohu. Ježíš však řekl, že je jedinou cestou k Bohu Otci, Stvořiteli vesmíru.
Nestačí však o těchto faktech jen vědět nebo jim věřit a uznat svou myslí.
4) Ježíše Krista musíme osobně přijmout do svého srdce jako Spasitele a Pána. Pak můžeme poznat a prožívat Boží lásku, smysl života a Boží plán pro náš život.
Teprve přijetím Ježíše Krista a vírou v jeho jméno získáme autoritu Božích dětí.
„Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi." (Jan 1,12)
Odpuštění a záchrana můžeme přijmout jedině vírou, jako bezplatný dar, který nelze zasloužit dobrými skutky ani dodatečně zaplatit
„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit." (Efezským 2,8-9)
Ježíše přijímáme osobním pozváním
Ježíš řekl: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu." (Zjevení 3,20)
Přijmout Ježíše znamená uznat, že jsem hříšný, vyznat a opustit své hříchy, změnit své názory a obrátit se k Bohu a jeho slovu, důvěřovat Ježíši, že mi odpustí mé hříchy, vstoupí do mého srdce a že mi dá takový život, jakým pro mě naplánoval Bůh. Nestačí jen rozumem uznat, že Ježíš, Boží Syn, zemřel za naše hříchy. Nestačí jen litovat svých hříchů. Nestačí jen naděje, že mi Bůh snad odpustí před nebeskou bránou. Ježíše přijímáme nyní, zde, na tomto světě, vírou v srdci a rozhodnutím své vůle se mu poddat jako Pánu.
Život, který si řídí člověk sám, se podobá opilému řidiči, který si zavolá taxi, ale vyhodí šoféra, a chce řídit sám. Je to život plný srážek, neštěstí a tragédií.
Pokud si všechny oblasti života si řídí člověk sám a musí také sám nést důsledky za své jednání. Jeho zlé činy mu nejsou odpuštěny a musí za ně nést trest v tomto životě i na věčnosti po věčném spravedlivém soudu Božím.
Život, který řídí Kristus
Ježíš je za volantem "auta" našeho života. Veze nás bezpečně do nebe. Bůh nám nabízí výměnu. Dává nám amnestii za to, že Kristus trpěl místo nás. Proto již nemusíme nést trest za své hříchy my, ale je nám odpuštěno.
Naše srdce je pak podřízeno Ježíši. Všechny oblasti života řídí Ježíš Kristus a uvádí náš život do souladu s Božím plánem.
Která možnost představuje tvůj současný život a kterou by sis pro svůj další život a pro věčnost vybral? Jestliže ses rozhodl pro život s Bohem, pak můžeš Ježíše přijmout vírou v modlitbě kdykoliv, třeba hned teď.
Modlitba je rozhovor s Bohem. Bůh tě zná. Není důležité, jaká slova zvolíš, ale záleží na tom, zda je myslíš vážně. Zde je příklad, jak se můžeš modlit, abys přijmul Krista a to, co ti Bůh v Kristu daroval:
„Pane Ježíši, potřebuji Tě a obracím se o pomoc k Tobě. Děkuji Ti za to, že jsi zemřel na kříži za všechny mé hříchy. Obracím se od hříchů k Tobě. Děkuji Ti za odpuštění mých hříchů. Věřím, že jsi vstal z mrtvých, abych měl jistotu věčného života a nebyl zatracen v pekle. Otvírám Ti dveře svého srdce a přijímám Tě jako svého Spasitele a Pána. Ujmi se vedení mého života a uč mě poznávat a následovat celou pravdu Božího slova."
Jestliže tato modlitba vyjadřuje přání tvého srdce, můžeš se tak nyní modlit. Ježíš slíbil, že pak jistě vstoupí do tvého života a bude jej skrze svou přítomnost vést.
Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. (Evangelium Matouš 7:13-14)